Jedno bengálské přísloví říká: „Kamkoli po světě člověk cestuje s úmyslem vyhnout se starým problémům s touhou začít nový život, musí si s sebou vzít svou mysl.“
Bhagavad-gítá popisuje, že nezkrocená mysl je největším nepřítelem lidstva…
„Člověk se musí pomocí své mysli osvobodit, nikoli degradovat. Mysl je jak přítelem, tak i nepřítelem podmíněné duše.“
(Bhagavad-gítá 6.5)
Než se setkáme s protivníkem, je strategicky výhodné mu nejprve porozumět. Mám však dobrou zprávu – my nejsme mysl.
Šríla Prabhupáda ve svých knihách zdůrazňuje, jak důležité je rozlišovat mezi myslí, inteligencí, falešným egem a skutečným.
Nicméně to, že my, duše a mysl nejsme to samé, neznamená, že se můžeme vzdát mysli jako něčeho neskutečného. Ne, mysl je velice skutečná věc. Je zahrnuta mezi osm prvků stvoření. Je subtilní, ale má svou podstatu.
„Země, voda, oheň, vzduch, éter, mysl, inteligence a falešné ego – všech těchto osm prvků dohromady tvoří Moje oddělené hmotné energie.“
(Bhagavad-gítá 7.4)
V této souvislosti si všimněme dvou citátů Šríly Prabhupády z jeho komentáře ke Šrímad Bhagavatamu:
„Jelikož mysl vzniká jako produkt kvality dobra, je-li zaměřena na Pána mysli Aniruddhu, může být transformována na vědomí Krišny. Naróttama dása Thákur se zmínil, že touhy máme vždy.
Toužení nemůžeme zastavit. Ale pokud transformujeme naše touhy na touhu potěšit Nejvyšší Osobnost Božství, dosáhneme dokonalosti života. Jakmile jsou touhy směrovány na panování hmotné přírodě, jsou znečištěny hmotou.“
(Šrímad-Bhágavatam 3.26.31, výklad)
„Mysl kontaminovaná přitažlivostí ke hmotě, musí být držena na uzdě a soustředěna na Nejvyšší Osobnost Božství. To je hlavní zásada.“
(Šrímad-Bhágavatam 3.28.7, výklad)
V těchto dvou citátech je zmíněno pět základních bodů:
1. Základní podstatou mysli je kvalita dobra (sattva), která je energií Pána Aniruddhy, který je lokalizovanou Nadduší, Nejvyšší Osobnosti Božství.
2. Když je sattvická mentální podstata oddána Pánu, je přeměněna na vědomí Krišny, což je stav čistého dobra neovlivněného třemi kvalitami hmotné přírody.
3. Abychom mohli věnovat svou mysl Nejvyššímu, musíme směřovat své touhy k Nejvyšší Osobnosti Božství. Proto nelze kontrolovat, upevnit a uklidnit naši mysl bez změny svých tužeb. Stav naší mysli závisí na kvalitě našich tužeb.
4. Z druhého bodu vyplývá, že původním stavem mysli je vědomí Krišny. Toto původní vědomí je znečištěno tím, že jsou naše touhy směrovány na panování hmotě.
5. To, co známe jako hmotnou mysl, tedy v podstatě není nic jiného než stav hmotné připoutanosti.
Mysl je skutečná, protože je energií Nadduše. Na úrovni energií jsou proto mentální aktivity jako myšlení, imaginace, vizualizace, koncentrace atd. skutečné pochody. Jsou to skutečné komplexní aktivity.
Ptáte se, proč jsou komplexní? Proč je stadium myšlenkových pochodů (souhrnně označováno jako psychologie) tak záhadné a spletité?
Mysl jedná podle našich tužeb – to je ten důvod. V tomto podmíněném stavu hmotné přitažlivosti jsou to právě touhy, které komplikují naše mentální pochody.
Mysl může být vnímána jako skutečná věc, protože její činnosti přinášejí fyzické výsledky. Tyto účinky jsou jak bezprostřední, tak i vzdálené.
Bhagavad-gítá mluví o vašem bezprostředním okolí jako o „poli činnosti“. Co je tímto polem? Je jím vaše tělo.
„Ti, kteří zrakem poznání postřehnou rozdíl mezi tělem a znalcem těla a pochopí proces osvobození ze zajetí hmotné přírody, dospějí k nejvyššímu cíli.“
(Bhagavad-gítá 13.35)
Vzdáleným okolím je pak myšleno prakticky vše, co se nachází mimo něj. Jelikož tělo a okolní svět reaguje na stav naší mysli, setkáváme se s často diskutovaným tématem nadřazenosti mysli nad hmotou.
Někteří lidé proto věří, že mohou změnit sebe a své okolí pouze mentálním přizpůsobením. Nicméně, jak již bylo zmíněno výše, změny mysli nebo mentální aktivita jsou poháněny touhou.
Ano, svou myslí můžete ovládat hmotu. To se ve skutečnosti děje neustále. Ale co kontroluje vaši mysl? Touha.
Vymanit mysl z kontroly touhy není jednoduché. Ve skutečnosti to ani není možné. Můžeme si pouze vybrat, zda bude naše mysl ovládána hmotou, nebo duchovní touhou.
Kolikrát jsme se připravovali na poslední souboj s touhami s úmyslem jednou provždy zvítězit a být od nich konečně osvobozeni?
To, že k tomuto „poslednímu souboji“ dochází znovu a znovu, jenom dokazuje, že osvobodit mysl od materiálních tužeb není vůbec jednoduchý úkol.
Naše touhy vytvářejí extrémně silnou a většinou neviditelnou armádu zvanou káma (chtíč), která se zmocnila našich smyslů, mysli a inteligence. To jasně dokládá Bhagavad-gítá:
„Smysly, mysl a inteligence jsou sídlem chtíče, který jimi zatemňuje skutečné poznání živé bytosti a mate ji.“
Ve výkladu k verši Šríla Prabhupáda vysvětluje, že mysl je skladištěm všech nápadů na uspokojení smyslů, a proto chtíč proniká z mysli do smyslů a inteligence.
Poté, co nás mysl dostane do problémů, často říkáme: „Nikdy jsem tohle nechtěl.“ Ale jsme si skutečně jisti, že víme, co chceme? Touhy jsou svou povahou subtilnější než mysl.
Vědomí mysli by se dalo přirovnat k hladině rybníka. Bublina, která stoupá ode dna vodní nádrže k povrchu, je právě naší touhou. Když se dostane na hladinu, je to podobné, jako když z ničeho nic do našich vznešených myšlenek pronikne zvrácená touha.
Proč k tomu dochází?
Ti, kteří vážně praktikují bhakti-jógu, snadno dosáhnou toho, že uklidní a utiší viditelnou hladinu mysli, jenže většina tužeb zůstává ukryta pod hladinou.
Toto skladiště skrytých tužeb je někdy nazýváno podvědomím, což je subtilnější úroveň mentální aktivity, než jakou běžně vnímáme.
Toto vynořování bublin tužeb ukazuje, že naše mysl je schopna reprodukovat jakýkoli typ smyslového vjemu, který jsme kdy zažili. Může také vytvořit vjem, který jsme nikdy předtím neokusili tím, že ho sestaví ze známých prvků.
Šríla Prabhupáda ve svých knihách uvádí příklad, kdy mysl zkombinuje známé objekty jako „zlato“ a „horu“ a vytvoří tím zlatou horu.
Tímto způsobem je mysl ohromnou televizí do skladiště podvědomých tužeb. Silou mysli můžeme vidět, slyšet, chutnat, čichat a cítit věci, které nejsou přímo přítomny před našimi smysly.
Kromě hlubokého spánku je mysl vždy aktivní. Vždy odpovídá na naše různá přání. Nejenom to, ale je tady i zpětná vazba.
Když rozjímáme o tom, co nám mysl představuje, tento proces vytváří další touhy. Proto se často říká, že mysl produkuje nespočetné množství tužeb.
„Ó synu Kuntí, tak je čisté vědomí znalé živé bytosti zahalené jejím věčným nepřítelem v podobě chtíče, který není nikdy ukojen a spaluje jako oheň.“
(Bhagavad-gítá 3.39)
(Vybráno z knihy Vedanta psychology od Suhotry Svámího)
Pokud se vám článek líbil, nezapomeňte se o něj podělit se svými přáteli.
Zdroj: reinkarnacia.sk, Zpracovala: Transmutace.com
Napsat komentář