„Ze všech forem opatrnosti je opatrnost v lásce asi nejvíce osudná opravdovému štěstí.“
Bertrand Russell (1872-1970)
Toto není právě typické pro někoho jako Bertrand Russell, milovníka matematiky, vědy a logiky, aby se zaplétal do něčeho tak diskutabilního, jako je štěstí.
Nicméně jeho myšlenka, že štěstí lze najít v odevzdání se hlubokým pocitům lásky, zní docela pravdivě – a současná věda je na jeho straně.
„Štěstí je pocit, kdy síla narůstá, kdy odpor je překonáván!“
Friedrich Nietzsche (1844-1900)
Pro Nietzscheho, slavného vousatého nihilistu, je štěstí jakýmsi druhem kontroly nad svým okolím.
Německý filozof často psal o vlivech, které může mít moc (a nedostatek moci) na životní zkušenosti lidí. Když lidé vytvářejí odpor, jejich působení se jim vrací zpět. Tento pocit ze sebe samých se pak může přeměnit ve štěstí.
„Naučil jsem se nacházet štěstí v omezování svých tužeb, než ve snaze je uspokojovat.“
John Stuart Mill (1806-1873)
John Stuart Mill byl titanem liberalismu, možná jeho nejdůležitější postavou v dějinách. Šířil učení svobody kdekoli mohl.
Když šlo o štěstí, přijal moudrost starých Řeků. Místo zaplavování života materiálním zbožím věřil v utilitarismus.
Věřil v používání věcí k určitému účelu, a pokud neměli žádný účel, vyloučil je ze svého života. Paralely s touto filozofií můžeme najít i ve Védách.
„Tajemství štěstí, jak vidíš, není v tom, že hledáš více, ale v rozvíjení schopnosti užívat si méně.“
Sokrates (470/469 př. Kr. – 369 př. Kr.)
Pro Sokrata, jednoho z největších starověkých myslitelů, štěstí nepochází z vnějších odměn či ocenění. Pochází z vlastního vnitřního úspěchu, který si lidé na sebe kladou.
Omezováním svých potřeb se můžeme naučit vážit si jednodušších potěšení a začít hledat štěstí na duchovní úrovni.
„Čím více člověk medituje o dobrých myšlenkách, tím lepší bude jeho svět a svět obecně.“
Konfucius (551 př. Kr. – 479 př. Kr.)
Konfuciův sentiment o štěstí můžeme vidět napříč historií v knihách jako „Síla pozitivního myšlení“ a v nedávném výzkumu kognitivně behaviorální terapie, která se snaží pomoci lidem vidět spojení mezi jejich myšlenkami, pocity a chováním.
Podle konfuciánského smýšlení je štěstí sebenaplňující proroctví, které se stupňuje spolu s důvody pro jeho existenci.
„Ta největší požehnání lidstva leží v nás a jsou v našem dosahu. Moudrý muž je spokojen s tím, co má, ať už je to cokoli, aniž by si přál něco, co nemá.“
Seneca (4. př. Kr. – 65)
Milován současnými filozofickými nerdy, jako je investor Nassim Taleb a marketingový mág Ryan Holiday, pevně věřil tomu, co by dnes psychologové nazvali „místem kontroly“.
Pro některé lidi toto místo existuje venku. Mají pocit, že vnější síly vedou jejich činy. Pro jiné (v Senecově mysli, těch šťastných) toto místo existuje uvnitř.
„Pokud jste v depresi, žijete v minulosti. Pokud jste v úzkosti, žijete v budoucnosti. Pokud jste v míru, žijete v přítomnosti.“
Lao Tzu (531 př. Kr.)
Překládán jednoduše jako „starý muž“, nikdo přesně neví, kým Lao Tzu doopravdy byl. Ale moudrost tohoto člověka o životě v přítomném okamžiku transcenduje tisíciletí.
I dnešní psychologové vyzdvihují tyto benefity.
Některé výzkumy naznačují, že lidé popisují největší štěstí v okamžiku, kdy se zabývají tím, co vyžaduje plnou a přítomnou pozornost.
„Život není problém, který je třeba řešit, ale zkušenost, kterou je třeba zažít.“
Soren Kierkegaard (1813-1855)
Než se objevil hvězdný twitterový účet Kim Kierkegaardashian, byl zde dánský filozof, který ho inspiroval.
Kierkegaard si myslel, že štěstí pochází z bytí v přítomném okamžiku a užívání si „jízdy“. Jakmile přestaneme měnit naše okolnosti v problémy a začneme o nich přemýšlet jako o zkušenostech, můžeme z toho získat uspokojení.
„Štěstí je jako motýl. Čím více se za ním honíš, tím více se ti vyhýbá, ale když obrátíš svou pozornost na jiné věci, přiletí a sedne si ti na rameno.“
Herni David Thoreau (1817-1862)
Možná není překvapením, že autor moderního transcendentalismu a obhájce občanské neposlušnosti přijal pasivní přístup ke štěstí.
Jak podrobně popsal ve své knize „Walden“, upřednostňoval prolomení konvence. Vyhýbal se návykům a hledal větší, vesmírný pocit štěstí.
Tato myšlenka se pěkně přizpůsobuje poselství ostatních myslitelů o žití v přítomném okamžiku.
„Ó synu Kuntí, krátkodobé radosti a bolesti přicházejí a odcházejí jako letní a zimní období. Pocházejí ze smyslových vjemů, ó Bháratovče, a člověk se musí naučit snášet je, aniž by jimi byl rozrušen.“
Šrí Krišna (3228 BC – 3102 BC)
Všichni chceme být pořád šťastní. Jak toho ale dosáhnout? Pán Krišna v Bhagavad-gítě učí, že mysl a smysly nelze nikdy trvale uspokojit, a tedy jakákoli snaha o získání štěstí skrze toto materiální tělo je v konečném důsledku jen ztrátou času.
Kdo se ztotožňuje s tímto tělem z hmoty, stále více se zaplétá do iluze – maye.
Védy učí, že opravdové štěstí lze najít pouze na duchovní úrovni.
Více se dočtete v této krátké online brožuře.
Bonus:
Pokud se vám článek líbil, nezapomeňte ho sdílet se svými přáteli.
Zdroj: reinkarnacia.sk, Zpracovala: Transmutace.com
Napsat komentář