Existují čtyři úrovně učení založené na naší inteligenci:
Úroveň 1: „Učí se nasloucháním.“
Každý ví, že řízení vozidla pod vlivem alkoholu nebo jiné omamné látky je nebezpečné a zakázané.
Víme, že když užijeme omamné látky, smysly, mysl a inteligence budou pod jejich vlivem, a my nebudeme moci jasně vnímat situaci na silnici a dobře ovládat motorové vozidlo.
Slýcháme logické argumenty proti, slýcháme o smrtelné statistice s tím spojené, jakož i varování o vysokých trestech uvalených na zatčené a odsouzené řidiče. Člověk nakonec všechny informace vyhodnotí a rozhodne se, jestli přijmout to, co slyšel, nebo ne.
Ten, kdo oplývá „prvotřídní inteligencí“, se učí nasloucháním a rozhodne se neřídit pod vlivem omamných látek.
Úroveň 2: „Učí se viděním.“
Nicméně jsou i tací, které tak snadno nepřesvědčíte. Ve svém konání pokračují dál a domnívají se, že autority hrozící nebezpečí jen zveličují.
Jsou ochotni nanejvýš připustit, že při jízdě pod vlivem alkoholu je třeba být opatrní, že by se to nemělo stát zvykem a že bychom se měli ujistit, jestli máme svoje vozidlo dobře pojištěné atd.
Dejme tomu, že někoho takového zavolají do nemocnice navštívit přítele, který měl vážnou autonehodu právě proto, že řídil pod vlivem omamných látek.
Na oddělení intenzivní péče uvidí jeho zmrzačené tělo v kómatu, lékaři mu řeknou o čtyřech dalších mrtvých pasažérech vozidla, do kterého narazil, když vjel do protisměru.
Má před sebou názorný důkaz potvrzující to, co již dříve mnohokrát slyšel. Může ho to zasáhnout a ovlivnit jeho postoj.
Pokud se tak stane, oplývá „druhořadou inteligencí“ – na základě toho, co viděl, se rozhodl, že přestane řídit pod vlivem omamných látek.
Úroveň 3: „Učí se z vlastní zkušenosti.“
Najdou se lidé, jejichž chování neovlivní ani přímá zkušenost s katastrofálními následky daného chování.
Takový člověk možná připustí, že řídit pod vlivem alkoholu je špatné, že ve většině případů je to nebezpečné a nesprávné, ale myslí si, že když tak činí on, existují polehčující okolnosti, které mu to dovolují – má vynikající zrak, nadprůměrnou koordinaci a jeho nové auto má špičkové brzdy a airbagy.
Stále je v domněnce, že jeho vymyšlené schopnosti ho opravňují „dát si skleničku“, že pro něj to vůbec není nebezpečné.
Představme si, že takový člověk si jednoho mlhavého večera narazí hlavu a zlomí krk. V takové choulostivé situaci si vzpomene na všechno, co předtím slyšel a viděl, a rozhodne se, že jezdit pod vlivem alkoholu je špatné.
Poučí se až z vlastní bolestivé zkušenosti, proto je jeho inteligence „třetiřadá“.
Úroveň 4: „Nikdy se nepoučí.“
Nakonec jsou lidé se „čtyřřadou inteligencí“ – nejsou schopni poučit se z vlastních chyb za žádných okolností.
Jak říkal Šríla A. C. Bhaktivédánta Svámí Prabhupáda , hlupák může slyšet, vidět a mohou ho i potrestat, ale krást bude dál, a to i v případě, že si dlouho odpykává svůj trest ve vězení.
Je pravděpodobné, že spáchá stejný zločin, jakmile ho propustí z vězení.
Pokud se vám článek líbil, nezapomeňte se o něj podělit se svými přáteli.
Zdroj: reinkarnacia.sk, Zpracovala: Transmutace.com
Napsat komentář